Má město žádat o dotace, a nebo raději investice uskutečňovat bez nich? To je otázka, kterou v posledních měsících otevřely dva projekty realizované pelhřimovskou radnicí, u nichž reálně hrozí odnětí části dotace z EU.

Jedním z nich je projekt rekonstrukce a rozšíření čistírny odpadních vod. Státní fond životního prostředí (SFŽP) totiž krátí dotaci na rekonstrukci a rozšíření ČOV za dvě stě milionů korun, takže město pravděpodobně zaplatí o čtyřicet milionů víc z vlastních zdrojů. A to jsou peníze, které budou v rozpočtu města chybět. Zabránit této korekci je téměř nemožné (důvodem je podle poskytovatele dotace chyba ve výběrovém řízení).

Druhým projektem, o kterém se také moc nemluví, je stavba kompostárny. V současné době se objevily obavy, že kompostárna je natolik předimenzovaná, že město nemá dostatek biologického materiálu, který by v ní zpracovávalo. A právě proto může při auditu projektu, který bude v dohledné době provádět poskytovatel dotace, také hrozit vracení či snížení již poskytnuté dotace. Nové vedení radnice tak bude muset řešit i tuto situaci a aktivně hledat zdroje rozložitelného odpadu, aby byl provoz zajištěn v požadovaném rozsahu.

V souvislosti s těmito problémy někteří zastupitelé v médiích (Pelhřimovský deník) uvedli, že by Pelhřimov měl zvážit realizaci investic bez dotací. S tím ale nezávislí kandidáti ZMĚNY PRO PELHŘIMOV nesouhlasí. „Město by se mělo zaměřit na to, aby všechny žádosti o dotace byly správně připravené už od samotného počátku a aby studie proveditelnosti (věcný i finanční rozsah projektu) odpovídaly realitě a skutečným potřebám města. Rizika se však mohou vyskytnout i během realizace projektu, ať již ve fázi výběrového řízení, či ve fázi plnění samotné zakázky (zde narážím např. na plnění v požadovaném rozsahu či kvalitě),“ říká Ing. Renáta Marková, lídr kandidátky. Právě Renáta Marková pracuje již sedm let v oblasti evropských dotací pro obce a města a z toho pět let jako vedoucí oddělení posuzování žádostí o dotace. „Projekty se přece realizují proto, že je město potřebuje, v opačném případě se nejedná o přístup řádného hospodáře při nakládání s veřejnými prostředky. A pokud jsou projekty potřebné, pak je jen dobře, že je tu možnost čerpání dotací, protože město by ze svého rozpočtu nebylo schopno pokrýt všechny dosud uskutečněné investice. Říkat, že než abychom udělali chybu, nebudeme dotace využívat je scestné,“ doplňuje Renáta Marková.

Řešením je podle lídryně kandidátky ZMĚNA PRO PELHŘIMOV svědomitý přístup k výběru dotačních titulů, úzká spolupráce a komunikace s poskytovatelem dotace a také další vzdělávání pracovníků a projektových mana- žerů městského úřadu pro přípravu dotačních žádostí. V neposlední řadě je třeba bedlivě zvažovat i výši spolunancování ze strany města s ohledem na možnosti rozpočtu a také potřeby lidí. Nemá smysl za dotace například realizovat rekonstrukci či stavbu něčeho, co lidé nebudou využívat. Je třeba nejprve zjistit zájem lidí a podle toho pak rozhodnout. Jiné je to u investic, které jsou pro město klíčové, jako například zateplení budov apod.

Současná radnice bohužel neinformuje dostatečně obyvatele Pelhřimova o tom, v jakém stavu jsou klíčové dotační projekty, jako je rekonstrukce čistírny odpadních vod (rekonstrukce je pro město klíčová a Změna pro Pelhřimov ji podporuje) a kompostárny. U projektů, kde městu hrozí korekce dotací v řádu desítek milionů, by měli obyvatelé Pelhřimova vědět, jaká je situace.